|
|
Jazyková politika v Norsku ve 20. a na začátku 21. století
Doušová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o přístupu k řešení jazykové otázky, která se v Norsku objevila po roce 1814, kdy skončila dánská nadvláda, během níž dánština nahradila v písemném styku norštinu. Bylo nutné stanovit, jakou podobu by měl mít psaný norský jazyk: zda by to měl být riksmål - tj. ponorštěná dánština (později známý jako bokmål), nebo landsmål - tj. nový jazyk, vycházející z norských dialektů (později přejmenovaný na nynorsk). Práce nejprve popisuje, jak vznikl jazykový spor mezi zastánci nynorsk a bokmål v 19. století a jak byl vázán na tehdejší politickou situaci a naopak. Poté je analyzováno, jak byla ve 20. století rozvíjena a přijímána oficiální jazyková politika, kterou po několik desítek let určovala sociálnědemokratická strana. Do ní spadají pravopisné reformy z let 1907, 1917, 1938, 1959, 1981, 2005 a 2012, zákony o užívání jazyka, politika sbližování nynorsk a bokmål s cílem vytvořit společný jazyk samnorsk a vytvoření jazykového orgánu Språkrådet (Jazykové rady). Nakonec práce zkoumá, jak vypadá jazyková situace v Norsku v souvislosti se vztahem bokmål-nynorsk v prvním desetiletí 21. století.
|
|
|
Užívání výpůjček v současné norštině a nizozemštině
Bartásková, Pavla ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Zdeňka (oponent)
Tématem práce je zhodnocení situace rozšíření a způsobu užívání anglických výpůjček v norštině a nizozemštině v médiích. Problematika je předložena na pozadí historického vývoje přejímání do těchto jazyků a zároveň je vysvětlována v současných tendencích užívání anglických slov v neanglicky mluvících zemích. Pro zdokumentování oficiálního přístupu norských a nizozemských novinových redakcí k výpůjčkám jsou do práce zařazeny výsledky průzkumu mezi jednotlivými redakcemi. Na základě principů uplatňovaných v norštině a nizozemštině na přejatá slova, které jsou představeny v teoretické části práce, jsou posuzovány anglické výpůjčky z konkrétních publikovaných článků norských a nizozemských internetových zpravodajských deníků. Pozornost je věnována celkové frekvenční analýze anglických výpůjček v norštině a nizozemštině, analýze oblastí slovní zásoby s výrazným zastoupením výpůjček a dále pak morfologickému a ortografickému přizpůsobování přejatých výrazů ve sledovaných jazycích. Údaje zjištěné pro norštinu a nizozemštinu jsou v každé z kapitol porovnávány a interpretovány. Klíčová slova: angličtina, nizozemština, norština, přejímání, výpůjčky, žurnalistický styl
|
|
|
Užívání výpůjček v současné norštině a nizozemštině
Bartásková, Pavla ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Zdeňka (oponent)
Tématem práce je zhodnocení situace rozšíření a způsobu užívání anglických výpůjček v norštině a nizozemštině v médiích. Problematika je předložena na pozadí historického vývoje přejímání do těchto jazyků a zároveň je vysvětlována v současných tendencích užívání anglických slov v neanglicky mluvících zemích. Pro zdokumentování oficiálního přístupu norských a nizozemských novinových redakcí k výpůjčkám jsou do práce zařazeny výsledky průzkumu mezi jednotlivými redakcemi. Na základě principů uplatňovaných v norštině a nizozemštině na přejatá slova, které jsou představeny v teoretické části práce, jsou posuzovány anglické výpůjčky z konkrétních publikovaných článků norských a nizozemských internetových zpravodajských deníků. Pozornost je věnována celkové frekvenční analýze anglických výpůjček v norštině a nizozemštině, analýze oblastí slovní zásoby s výrazným zastoupením výpůjček a dále pak morfologickému a ortografickému přizpůsobování přejatých výrazů ve sledovaných jazycích. Údaje zjištěné pro norštinu a nizozemštinu jsou v každé z kapitol porovnávány a interpretovány. Klíčová slova: angličtina, nizozemština, norština, přejímání, výpůjčky, žurnalistický styl
|
|
|
Užití ingresivně realizovaných forem v konverzační norštině
Vaňková, Markéta ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Friedová, Mirjam (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ingresivně realizovanými formami (IRF) v konverzační norštině. Jedná se především o formy vyjádření souhlasu (ja, jo, okay atd.) a nesouhlasu (nei atd.). Na rozdíl od dosavadních studií usiluje tato práce o komplexní a kvantifikovatelnou analýzu IRF. Jako materiál k analýze sloužil vzorek 60 výskytů vybraný z norské televizní talk show s názvem Lindmo, jehož moderátorka i někteří hosté jsou poměrně častými uživateli tohoto jevu. Každý jednotlivý výskyt IRF je klasifikován pomocí sady parametrů různorodého charakteru, včetně fonetických (síla, přítomnost F0 and intonace) a diskurzních (téma, pozice v rámci tematického celku, signalizace turn-taking, pauza před/za IRF, překryv replik, diskurzní funkce a typ IRF předcházející repliky). Všechny výskyty jsou pak postupně hodnoceny z hlediska každého z užitých parametrů. Analýza materiálu přinesla zejména následující zjištění: (i) ukázalo se, že IRF jsou užívány i v mediálním prostředí profesionálními mluvčími (moderátorem), ačkoli se dosavadní studie přikláněly k opaku; (ii) většina (65 %) IRF se v analyzovaném materiálu vyskytuje v tematickém mediu, tedy v jeho jádru, ačkoli dle dosavadních studií jednou z hlavních funkcí IRF je uzavření tematického celku (v analyzovaném materiálu pouze 20 % případů); (iii) moderátorka pomocí...
|
|
|
Kontrastivní analýza norského a českého pasiva
Grossová, Aneta ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o způsobech využití pasiva v norském a českém jazyce. Teoretická část podává obecnou charakteristiku kategorie slovesného rodu a popisuje jednotlivé způsoby pasivního vyjádření v obou jazycích. Praktická část je rozdělena na dva víceméně samostatné celky. V prvním z nich je pomocí jazykových korpusů zkoumán poměr činného a trpného rodu a zastoupení různých typů pasivních konstrukcí v odborném, publicistickém a uměleckém funkčním stylu. Druhá část sleduje především způsoby překladu pasiva v norských beletristických textech do češtiny, v menší míře se však dotýká i otázky celkové frekvence pasiva v překladu.
|
|
|
Pravopisné reformy norštiny s důrazem na reformu bokmål v roce 2005
Vedralová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
V diplomové práci se autorka zaobírá problematikou jazykových reforem norštiny, konkrétně formy bokmål, ve 20. století a současnou jazykovou situací. Důraz je kladen na reformu z roku 2005, která je důkladně popsána. Na základě tohoto popisu autorka polemizuje s účinky reformy a předkládá možnosti dalšího vývoje norského pravopisu jak vzhledem k uživatelům jazyka, tak i studentům norštiny jako cizího jazyka. Výsledkem práce je tedy zmapování jazykové situace v Norsku po reformě z roku 2005.
|
|
|
Jazyková politika v Norsku ve 20. a na začátku 21. století
Doušová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o přístupu k řešení jazykové otázky, která se v Norsku objevila po roce 1814, kdy skončila dánská nadvláda, během níž dánština nahradila v písemném styku norštinu. Bylo nutné stanovit, jakou podobu by měl mít psaný norský jazyk: zda by to měl být riksmål - tj. ponorštěná dánština (později známý jako bokmål), nebo landsmål - tj. nový jazyk, vycházející z norských dialektů (později přejmenovaný na nynorsk). Práce nejprve popisuje, jak vznikl jazykový spor mezi zastánci nynorsk a bokmål v 19. století a jak byl vázán na tehdejší politickou situaci a naopak. Poté je analyzováno, jak byla ve 20. století rozvíjena a přijímána oficiální jazyková politika, kterou po několik desítek let určovala sociálnědemokratická strana. Do ní spadají pravopisné reformy z let 1907, 1917, 1938, 1959, 1981, 2005 a 2012, zákony o užívání jazyka, politika sbližování nynorsk a bokmål s cílem vytvořit společný jazyk samnorsk a vytvoření jazykového orgánu Språkrådet (Jazykové rady). Nakonec práce zkoumá, jak vypadá jazyková situace v Norsku v souvislosti se vztahem bokmål-nynorsk v prvním desetiletí 21. století.
|
|
| |
|
|
Vytýkací konstrukce v norštině a ve francouzštině
Řeháková, Petra ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav germánských studií Vytýkací konstrukce v norštině a ve francouzštině Cleft sentences in Norwegian and French Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Petra Štajnerová, Ph.D. Vypracovala: Petra Řeháková Obor: francouzština - norština Praha, duben 2012 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PhDr. Petře Štajnerové, Ph.D., za vedení mé diplomové práce, za její věcné připomínky, ochotu a trpělivost. 3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne 25.4.2012 ……………………………… Petra Řeháková 4 Anotace V této diplomové práci jsem se zabývala vytýkacími konstrukcemi v norštině a ve francouzštině. Za účelem rozborů byl sestaven korpus o 210 příkladech vytýkacích konstrukcí. Zkoumané příklady byly excerpovány z norských originálů a jejich francouzských překladů. Tento postup umožnil zkoumat vytýkací konstrukce v norštině i ve francouzštině ve stejném kontextu. Vytýkací konstrukce v norštině byly analyzovány z hlediska aktuálněčlenského, syntaktického a morfologického. Z hlediska aktuálněčlenského bylo především zkoumáno kontextové zapojení jednotlivých elementů a stupeň...
|
|
|
The language in M. B. Landstad's edition of Norwegian ballads: dialectal and Old Norse features
Korecká, Lucie ; Svevad, Thor (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
Cílem práce je analyzovat jazykové rysy norských středověkých balad ve sbírce M. B. Landstada, které se liší od současné spisovné norštiny, a určit, které z nich odpovídají dialektu užívanému v oblasti Telemark v Landstadově době, a do jaké míry se v baladách zachovaly rysy staroseverštiny a staré norštiny. Práce vychází z předpokladu, že lidová poezie, kterou M. B. Landstad sbíral v oblasti Telemark, nese nejen znaky nářečí užívaného v této oblasti, ale že se v ní díky pevně vázané formě (rytmus, rým) zachovaly i jazykové rysy z doby jejího vzniku (14./15. století) až do doby zápisu (polovina 19. století). Práce je zaměřena na analýzu jednotlivých jazykových rysů v oblasti morfologie, hláskových změn a slovní zásoby. Rozbor a zařazení jazykových rysů bude probíhat na základě odborné literatury podávající přehled o historickém vývoji norských dialektů a na základě srovnání s jinými texty psanými telemarským dialektem a s texty psanými ve staroseverštině a staré norštině.
|
host ::
RSS.